V pátek 11.3. ráno naše smečka vyjela směr Maďarsko. Cesta byla velmi dlouhá, ale protože jsme loni tuto cestu jeli, nebylo to tak strašné. 530 km jsme zvládli s 3 přestávkami za 5 hodin. Jako vždy jsem měl své pohodlíčko, hověl jsem si v cestovním pelíšku na zadní sedačce a cesta mi celkem utíkala. Také jsem převážnou část cesty prospal. Ubytovali jsme se na hotelu, kde jsme byli loni, takže mi všechno bylo důvěrně známé, jen ty čmuchánky byly zase o něco jiné:-). Hned po příjezdu jsme odjeli do 20 km vzdálené Budapeště. Nevím, co tam moje smečka chtěla vidět, ale já viděl akorát Dunaj a domy – stejné jako v Praze. Potkal jsem tam jednoho místního yorkšíra na flexině, na kterém už má drahá viděla, že situace není úplně ok, tak zabránila tomu, aby mě napadl. A on se pak otáčel celou dobu nazpět a strašně zuřil a pouštěl hrůzu. No nechápu. Po výletu jsme odjeli na hotel a odpočívali. V sobotu brzy ráno jsem odjeli do 9 km vzdáleného městečka Szigethalom, kde se závody konaly v místní škole. Tam byli všichni psíci ok a mě se tam moc líbilo. Sice na mě bylo trošku horko (v Praze 5 st., v Maďarsku 16st), ale parádně jsem si to užíval. Odcvičili jsme Freestyle classe 2 a heelwork 1, kde jsme měli novou sestavu ,,Vltava“, která se dvounohé strášně moc líbí a líbila se asi všem. Byl jsem jako vlnka a moje taneční partnerka byla voda:-) V půl čtvrté bylo vyhlášení. Prý jsem prvně za svou dvouletou závodní kariéru získal první místo ve Freestylu,  ale já stejně v podstatě ani nevím, co to znamená. Mám radost, že si zacvičím a pak se spokojeně dívám na tu mou milovanou a ona zase na mě – ostatně jako vždycky. Na tréninku jsem si zase pořádně poběhal, chytaly mě běhací amoky a moje smečka se spokojeně usmívala. Mám krásný a bezstarostný život:-).  Na vyhlášení už se mi hodně klížila očka, to víte, taková cesta a vůbec všechno dá skutečně jednomu maltézáčkovi zabrat:-). Když naše smečka nasedla do auta, spokojeně jsem usnul a zároveň po očku sledoval,  zda se moje milovaná náhodou někam nevzdálila :-)HAF